něco nám vzkažte
...takový prostor pro kulturní činnost nesemletých naivních individuí.

Blázni.cz - dobrý kanál



nebo přijďte v pondělí 13. 12. 2021 na slet č.50 v 19h do klubu Paliárka.            

Výpusť (poezie, Maitter) • Tiší (poezie, Maitter) • Křišťálová holka (poezie, Maitter) • rozsypaný (poezie, Maitter) • Rozcvička 0.2 (poezie, Maitter) • Světélko, pohasínáš (poezie, Maitter)

21.5.2021
Světélko, pohasínáš

Pohasínáš
zavíráš oči
světélko naděje

než se mi vytratíš
zamávej

tak 
či onak
zůstanu sám

viď

není třeba
vracet se moc brzy
zhasneš znovu

ještě tisíckrát

7.5.2021
Rozcvička 0.2

tříštivý granát mi pluje po vlasech
a rozplývá se do rubínů
střepiny mě hladí
na hrubost dvě stě čtyřicet
v kůži se chytá zrcadlo
a když světlem křísne o kámen
stávám se hlínou pod tvými botami
okvětím udýchaná
kořeny potají

1.4.2021
rozsypaný

cítím
malou propast
na špičkách prstů
nad Metují
trochu kouře

téměř stojím

něco o zeď
třísklo
v mojí hlavě
odcházím

nebolavě

20.3.2021  (upr. 10.5.2021)
Křišťálová holka

viděl jsem tam na lavičce křišťálovou holku
řekla dej si se mnou a buď v pohodě
kůži měla zrovna strašně horkou
pot na čele, bílé rty a smítka ve vlasech
odmítl jsem jemně, nejsem nezdvořilý

no tak pojď sem, ukážu ti, v čem stvořili světy
důvod, proč se vzdávat kráse apatie

na břehu mé mysli se plaše zdvíhal příboj
dál už jsem se neodvážil, bylo mi jí líto
její pohled pálil uprostřed té zimy
napadlo mě, že mi hledí do duše
že hledá

zeptala se, jestli nemám, čeho by se napila
podal jsem jí flašku, nejsem škrtil
beze slov pak vstala - ani zašeptání
místo viny tála divnou poezií
v ruce sklo, vtom naposledy ohlédla se
a chtěl jsem něco zavolat

všiml jsem si ve tvých očích nevyhraný války

nalhávám teď nejen sobě, že nebylo co
že mě nenapadlo jak

15.2.2021  (upr. 10.5.2021)
Tiší

Plicní váčky saju do sucha
tebe vydělám a v klíně kůží
kůži zardousím
spolknu co mi prýští do ucha
a ve vousech ti uvízne
jak ses chutí mých rukou skoro dusil
(už na špičce)
a usnul docela sám
i se mnou v tom řvoucím potu

 

17.1.2021  (upr. 10.5.2021)
Výpusť

Jsem v cípu vlastní únavy
Poskládaná z rýh
a ze stop
A visím vyju
na cizích ramenou
Roztřepená v jádru čísi mrtvoly
hniju a prorůstám zemí
a zavírám jí hubu
nohy
vůní sklepů v panelácích
sfackovanou novým akrylem



⇡nahoru⇡